Rodinný dům u Kutné Hory

Rodinný dům u Kutné Hory

2016
spolupráce: Iva Tomková, Klára Stachová

Předmětem studie je návrh novostavby rodinného domu nedaleko Kutné Hory ve středních Čechách.

Dům má vyrůst na pozemku ležícím na břehu panského rybníka v samém srdci obce. Jedná se o pozemek přiléhající ke stávajícímu objektu rodinného domu, který je navržen k odstranění. Pozemek se svažuje od příjezdové cesty k jihu, což nabízí takřka ideální orientaci budoucího domu. Ze severní strany je pozemek lemován slepými štíty stodol a hospodářských stavení, dále směrem ke břehu rybníka pak sadem. Z celého pozemku se otevírá působivý výhled přes hladinu rybníka na panorama obce s dominantou kostela. Naopak pro pohledy zvenčí je pozemek spíše skrytý a bližší vizuální kontakt je umožněn pouze v místě napojení přístupové cesty k ulici. Tyto aspekty určují jako téma práce s tímto místem rozhraní či dualitu.

Zadáním bylo vytvořit návrh takového domu, jež by těžil z výhodné situace (jižní svah), nabízel adekvátní propojení s exteriérem a dokázal akcentovat či využít nabízeného výhledu. Mělo by jít o jednoduchý dům jak provozně, tak technicky a v neposlední řadě i formou. Zvláštní důraz byl kladen na nalezení takové formy domu, která by soudobým způsobem reagovala na genius loci místa a nerušila jeho charakter.

Dům dvou tváří

V základním rozvržení konceptu reagujeme na dané místo a tyto požadavky umístěním domu na pozemek tak, aby od příjezdové cesty celý pozemek douzavíral a přinášel prostoru zahrady patřičné soukromí. Toho je dosaženo půdorysem tvaru T, kdy je hlavní podélná hmota domu doplněna o objem krytého parkování, vstupu a technického zázemí. Tím je exteriér domu dělen na dvě části odlišných kvalit: jde jednak o vstupní předprostor, obrácený k ulici a pojatý v principu jako dvůr, jednak o pobytovou část zahrady svažující se k rybníku. Zároveň je využito svažování pozemku,  ze severní strany je dům vsazen do svahu a tedy částečně zakopán. Jižní strana domu je naopak maximálně otevřená.
 
Organizace domu vychází z rozvržení „otevření k jihu, uzavření k severu“ a v zásadě sleduje tři priority: důsledné oddělení klidové a společenské zóny (ta je dále dělena na dětskou a rodičovskou část) domu, maximální kontakt interiéru s exteriérem a racionální rozvržení dispozice s minimem komunikačních ploch a zbytkových prostorů. Tyto cíle jsou naplněny v koncepci jednopodlažního uspořádání, kdy je největší část přízemí pojata jako jeden otevřený, společný obytný prostor. Ten je logicky orientován k jihu, stejně jako dva dětské pokoje a ložnice. Jižní fasáda je po celé délce opatřena krytou terasou, čímž je zabráněno přehřívání interiéru v letních měsících. K severní straně jsou pak přiřazeny prostory sekundární a technické - šatny, koupelny, technická místnost, úložné prostory.

Vnější forma domu odpovídá jeho vnitřnímu členění, je však specificky tvarována s ohledem na charakter místa. Primární složkou této kompozice je použití sedlové střechy, po celé délce seříznuté rovinou valby. Díky tomu se dům k bližšímu pohledu z ulice obrací lapidárním, až archetypálním štítem a působí tak na svém místě zcela přirozeně. Pro dálkové pohledy přes rybník však hmota domu vizuálně klesá spolu s terénem a z východní části zahrady se pak jeví téměř jako nízký pavilon. Tato dynamická forma se pak propisuje i v interiéru, kdy je daný tvar zopakován v podobě převýšení obytného prostoru.

Konstrukční řešení je v principu velmi jednoduché. Svislé nosné konstrukce domu jsou tvořeny keramickým zdivem na betonových základových pasech. Namísto stropu je uvažováno pouze s věncem, krov je navržen jako dřevěný, z příhradových vazníků. Výplně otvorů jsou dřevěné. Vnější výraz domu je volen jako střízlivý, monochromatický, se světlou omítkou v lomené bílé až světle šedé a modrošedou plechovou krytinou. Dům by se minimálně měl přiblížit pasivnímu standardu.